Program Zdravá mládež: zprávy lektorů

Milí přátelé,

 období konce školního roku bylo nabité množstvím programů na školách a větších i menších událostí, v jejichž pozadí smíme často vidět Boží režisérskou ruku. Jsme vděčni za sílu, kterou Bůh lektorům dává k jejich práci, a snažíme se na ně myslet v ranní modlitbě v kanceláři nadace.

Podle dosavadních statistik se také zdá, že letos pokoříme i loňský rekord v počtu studentů přítomných na programech. A to zvláště s ohledem na fakt, že od září 2018 k týmu osmnácti podpořených lektorů přibudou dva další: Václav z Liberce a Jana z Plzně. V obou případech je poptávka škol ve velkém městě po programu „Zdravá mládež“ tak velká, že je třeba rostoucího týmu lektorů. V posledních letech k podobné situaci dochází stále častěji. Nejde nám jen o velká čísla, ale o ty mnohé příběhy oslovených mladých lidí, o životy dotčené do hloubi srdcí!

Budeme Vám dnes vděčni za modlitby nejen za lektory, ale také za kancelář nadace. V dubnu jsme čelili odchodu šikovné kolegyně Jany na mateřskou dovolenou a Bůh milostivě přivedl vhodnou nástupkyni Idu. Mezitím, právě když píšu tento úvod, nás Jana navštívila už s malou Janičkou! J Ještě větší výzvu pro nás ovšem znamená ohlášený odchod zkušené spolupracovnice Elišky na konci září 2018. Eliška je v nadaci téměř 10 let a spolu s námi vytvářela mnoho z toho, na čem nadace nyní stojí. Poté, co se vdala a žije nyní s manželem daleko od našeho města, jsme byli vděčni, že s námi ještě 2,5 roku vydržela pracovat na dálku. I to ale nyní skončí a my teď horlivě pracujeme na „přestavbě“ kanceláře, největší, jakou jsme zažili. Zatím je v procesu, prožíváme však, že vždy máme světlo a otevřené dveře pro každý další krůček.

 

Přejeme Vám mnoho povzbuzení z četby zpráv lektorů!

 

Váš

Petr Horáček, výkonný ředitel nadace

 

Pavel Kotouček, Letovice 

Nejžádanější témata jsou stále o bezpečném internetu, ale i to je vlastně o mezilidských vztazích a postoji jednotlivců k ostatním. Diskuse s dětmi a žáky bývají často překvapivě povzbuzující. Často se mi stává, že i já osobně se buď dozvím něco nového, nebo mě dokonce inspiruje nějaká dětská myšlenka natolik, že ji potom používám i v dalších třídách. Například ve 4. třídě jsem s dětmi mluvil o šikaně a ubližování a jeden chlapec reagoval: „Já bych se svěřil nebo požádal o pomoc kamaráda. Protože jeden klacek zlomíte snadno, ale když jsou dva klacky vedle sebe, tak je těžší je zlomit…“. Úžasné, že? Byl jsem až dojat z téměř biblických příkladů malého čtvrťáka…

Kluby Plán B běží každý den, od středy do pátku, a to 2 dny v Letovicích a 2 dny v Boskovicích. V pátek bývají alternativní programy mládeže CB a na tato setkání děcka z klubů pravidelně přicházejí v hojném počtu. V květnu se odstěhoval do Olomouce náš skvělý kolega Ben a tak jsme na pomoc s provozem museli povolat nové dobrovolné síly a dokonce se nám podařilo domluvit několik středoškoláků, kterým jejich práci na klubech můžeme i symbolicky zaplatit. Díky nim to zvládáme a obzvláště v Letovicích, kam průměrně chodí 50–60 dětí, je tato pomoc velice důležitá.

 

Petr Kadlec, Česká Třebová

Za poslední 3 měsíce jsem oslovil na 50 programech přes 1200 lidí. Novinkou bylo vytvoření a odpřednášení programu „Velikonoce – příběh o odpuštění“. Žáci při programu nejdřív zjišťují, co sami o Velikonocích ví, a potom jdeme k jádru křesťanského příběhu Ráj – Vyjití z Egypta – Golgota – Vzkříšení – co s tím my a kde můžeme vidět tento příběh ve velikonočních tradicích. Na závěr jsem žáky vyzval, že pokud je Boží touha po smíření oslovila, tak mohou odpustit nebo slíbit smíření někomu blízkému. Děti mohly napsat na papírek a vhodit do klobouku, komu chtějí odpustit/smířit se. Této možnosti využila více jak polovina dětí. Díky Bohu.

 

Arcibiskup na Hraničářích

Na klub nám chodí tři obézní kluci a jeden Rom. Ti tam začali zažívat posměšky, které organizoval jeden problémový kluk jménem Adam. Adama jsem proto dokonce jednou vyhodil z tréninku. Narážky se zmírnily, ale přece jenom zkoušel hranice. Jeho narážky opět narazily na můj odpor na začátku tréninku, kdy k nám na program přišel arcibiskup (anglikánské církve) Bernard s manželkou Suzi, oba z Jižního Súdánu a s kůží černou jak noc. Zvěstovali klukům evangelium s pomocí polotance, polozpěvu a polodivadelních prvků. Adam se potom jako první nechal vyfotit s Bernardem a od té doby jsem od něj rasové narážky neslyšel. Všichni lidé jsou Boží děti a stvořeni k jeho obrazu. Těmito slovy jsem zakončil trénink.

 

Hraničáři – víkendovka

Císařova garda nakráčela mezi lidi a rozehnala je. Císař Maxmilián vstoupil na podium a soud s Kateřinou Alexandrijskou, mladou a krásnou křesťanskou dívkou začal. Obvinění byla: křesťanství, necudnost, urážka císaře. Rozsudek zněl: smrt. Naštěstí zasáhl anděl a Kateřinu odvedl na věčnost.

Divadelní vystoupení proběhlo jako zakončení celoměstské hry pro veřejnost „Zachraňte Kateřinu“ u příležitosti Noci kostelů. Jako Hraničáři jsme byli ta císařova garda – řekněme „ti zlí“, ale i tak jsme my a dalších 300 lidí nakonec slyšeli z úst Kateřiny i kazatele Rosti Staňka, že Ježíš byl pro Kateřinu lepší než její vlastní život. Silné okamžiky.

 

Více z činnosti lektorů

> březen 2018

> duben 2018

> červen 2018