penzion Brno
 
Občanská poradna v Novém kostele

V litomyšlském Novém kostele poskytují bezplatné a nestranné poradenství dvě pracovnice Oblastní charity v Poličce. K rozhovoru je třeba se telefonicky objednat. Poradenství je nezávislé a v Novém kostele využívá prostory bez přímé vazby na náboženské aktivity, podobně jako mnoho jiných organizací. Nový kostel funguje jako komunitní prostředí. Na otázky odpovídá paní Jana, pracovnice Občanské poradny.

 

K čemu vůbec je Občanská poradna? 

Důvodů, proč lidé vyhledávají naše poradenství, je více. Zmíním jeden: Dluhy.

 

Můžete to popsat a nebo představit jako nějaký příběh? Nějakou kauzu? 

Velmi opatrně, měním jména místa. Jde o důvěru klientů. O tomhle smíme psát, klient to ví. Láska, ten cit úchvatný, velkolepý, hory přenášející, konejšivý jako horský potůček v kamenné pustině. Cit básníky opěvovaný, skloňovaný od okamžiku, kdy se lidstvo nadechlo k výkřiku a k vědomí člověčenství… A přesto není citu, který by byl dnes častěji vykrádán, devalvován, šizen a zrazován. Lidé mého věku si slibovali lásku, úctu a věrnost, moje babička slibovala dědečkovi před oltářem ještě poslušnost...

 

Dnešní mladí lidé však zavrhují instituce, nepotřebují formální svazky, mají své přítelkyně, své přítele. Odhodili přežitou formu manželství. „Máme se rádi a to je hlavní!…“  Já pevně věřím, že i dnes si lidé slibují ve chvílích nejbližších lásku a věrnost, a že se nikdy neopustí. Jenomže jak dlouho vydrží láskyplné vztahy bez jakéhokoliv institucionálního zajištění?  Znám hodně příběhů vykradačů vztahů, jež ničí své protějšky… 

Před půl rokem přišel do poradny dvoumetrový muž. Ruce, co znají práci, se mu chvěly, hlas také. Vyprávěl mi svůj příběh. Manželka si našla jiného, on znal jen tvrdou práci v družstvu, žádné vysedávání v kavárně. Rozvedli se, žil pak nějaký čas sám, občas se v domácnosti ukázala dcera. Mívala otevřenou dlaň… 

 

Potom se v jeho životě objevila „ONA“. Příjemná, milá, uměla dobře vařit. Do jeho „upadající domácnosti“ vnesla příslib tepla a citu. Svěřila se mu, že má před sebou dědické řízení po zemřelém příbuzném. Musí vyplatit bratra, a tak se teprve dostane k vlastnictví domku. Domeček mu zpovzdálí také ukázala. Mohli by tam žít spolu, jistě pohodlněji než po podnájmech, nebo by mohli domek prodat… Každopádně potřebovala teď aktuálně založit, aby se přes to obtížné dědické řízení překlopýtala a získala slušný majetek. O peníze koneckonců nejde, vždyť se mají rádi, všechno mu vrátí, plánovali společnou budoucnost…  Byl to však jen krátkou dobu trvající přelud. Milenci a dluhy – ať zaplatí ten druhý!

 

A on se zadlužil, že?

Vzal si u banky půjčku tři sta tisíc. Jí by nepůjčili – měla malý výdělek. Peníze vybral a přítelkyni je odevzdal. Dokonce mu napsala jakési písemné potvrzení o tom, že má vůči němu dluh – nevyžadoval to, ale chtěla mít všechno v pořádku. Poslala na jeho účet dvě splátky a se třetí se již opozdila… Žena zmizela z jeho života tak rychle, jak se objevila. Zpočátku po ní pátral, ale když zjistil, že slibovaný domeček nepatří ani jejímu bratrovi, ani jí, pouze cizím lidem, došlo mu, že sliby se mají jinak.  Byl zadlužený, bydlel v nájmu a dcera požadovala zvýšit výživné. Vzal si ještě nějakou půjčku, aby to zvládl a v práci měl úraz. Pracovní neschopnost, dlouhodobá rekonvalescence a výhrůžky věřitelů mu vzaly veškerou sebeúctu. Přišel jako zlomený člověk…

 

Jak se takový příběh řeší?

Měli jsme s klientem několik sezení. Nakonec se odhodlal na bývalou přítelkyni Evičku podat trestní oznámení pro podvod. Požádal krajský soud o osobní bankrot a oddlužení mu skutečně povolili. Soud uznal Evičku vinnou z trestného činu podvodu a podle rozsudku soudu má zaplatit to, co z něho podvodně vymámila. Ovšem, kde je Evičky konec…

 

To znamená, že vše platí sám. 

Ano, náš klient platí svůj dluh sám a účinnost exekuce vůči Evičce je bezvýsledná. Paní mění svá bydliště a nic prakticky nevlastní. Vlastně ano. Příslib tepla a citu, kterým osamělého člověka obšťastnila.

V životě našeho klienta a v jeho domácnosti však vysvitlo slunce. Dcera se k němu vrátila, dokončila školu. On, díky oddlužení, získal potřebnou sebedůvěru, že svoji situaci s dluhy zvládne.

 

A závěrem?

Ač byla jistota instituce manželství a Desatera v naší společnosti nahrazena institucí „ničeho“ – smlouvu o zápůjčce a ruku v ruce i uznání dluhu chápu jako drobnou úlitbu pro vlastní zajištění. Přeji vám láskyplné vztahy založené na poctivosti, vzájemné úctě a věrnosti. Vždyť po nich všichni toužíme. Jistě se vynasnažíme pomoci spoluobčanům s dalšími problémy, není jen tenhle jeden, ale o tom jindy.

 

Ptal se Daniel Kvasnička, odpovídala Jana F., pracovnice Občanské poradny

Občanská poradna v Novém kostele v Litomyšli, telefony 461 723 758 a 731 604 683